Pozorovatelny

Navigace: Hlavní stránka • Do roku 1938 • Obsah

Na cílových plochách a místech s dobrým výhledem se dochovalo větší množství různých železobetonových objektů, které sloužily k sledování výsledků cvičných střeleb a jejich vyhodnocování. Bohužel pouze u zlomku těchto staveb lze alespoň přibližně určit datum výstavby, neboť nejsou k dipozici žádné archivní materiály.

Do předválečného období lze bez jakýchkoliv pochybností zařadit pouze dvě identické stavby, nacházející se v jižní části cílové plochy Brda. Tyto objekty - paradoxně připomínající němeké pixle, se podařilo datovat především díky nápisům na dochovaných prvcích vybavení a také podle letopočtu (pravděpodobně 1931) obtisknutého v betonu nad pozorovací štěrbinou zachovalého objektu. Zatímco východní se dochoval prakticky bez sebemenšího poškození, západněji položený byl takřka zničen a do dnešního dne se dochoval pouze v podobě betonových trosek.

Zařadíme li oba objekty o kontextu předválečných fortifikačních staveb, narazíme na některá unikátní řešení. Především se jedná o jediný předválečný pevnostní objekt, který má speciální zařízení na vystřelování světlic a to v podobě dvou šikmo zabtonovných ocelových trubek vyčnívajících před líc vnjší stěny. Druhou raritou je existence speciálního nouzového východu. Jinak se jedná o jednoduchou stavbu obdélného půdorysu s pozorovací štěrbinou v delší stěně, lemovanou po obou stranách vchody - z jedné normálním a z druhé strany výše zmíněným nouzovým. Dochoval se i mechanismus ovládání klapky chránící pozorovací štěrbinu, která byla pomocí kladek a lan vyvážena protizávažími v rozích místnosti. Poněkud nejasná je funkce druhé "štěrbiny" ve vyšší úrovni. Zřejme jde o jakousi deformační zónu oddělující zdvojenou stropní konstrukci, která měla snad zvyšovat odolnost při náhodném zásahu.

Díky poměrně věrohodnému datování výše popsaných objektů se podařilo poněkud poodhalit nejasný původ dalšího okruhu brdských pozorovatelen, které jsem si pracovně nazval "Heinrych". Tak jsou totiž v originální německé fortifikační terminologii nazývány zakroužené desky z vlnitého plechu, používané již od první světové války jako základní prvek zastropení betonových "untrštandů" - neboli úkrytů. A právě strop z vlnitého plechu je spojuje i s oněmi dobře datovatelnými objekty na Brdě, čímž se dá s poměrně velkou pravděpodobností posunout jejich vznik rovněž do třicátých let minulého století.

Půdorysně jde o stavby velice jednoduché - v podstatě se jedná o jakousi zastřešenou chodbu, mající po delší straně poměrně rozměrnou pozorovací štěrbinu lemovanou úzkým stolkem. Labyryntový vstup s posuvnými plechovými dvěřmi se pak nachází v jedné z kratších stran. Strop je tvořen ze zmíněných plechových dílců a celá stavba je zřejmě z větší části z prostého betonu či pouze z prostého kamenného zdiva. Tyto objekty se mi podařilo najít celkem čtyři (po třech na ploše Jordán a jedné na ploše Brda), z nichž nejznámější je pozorovatelna na temeni Jineckých Hřebenů západně od Koníčku. Obdobné řešení má i pozorovatelna pátá - při trhacích jamách na Brdě, která je však vystavěna pouze z kamene a dřeva.