Něměcké objekty (Pixle)

Navigace: Hlavní stránka • Období 1939-45 • Obsah

Se železobetonovými objekty pocházejícími z doby okupace se můžete setkat na různých místech středních Brd a to i mimo hranici dnešního vojenského prostoru, neboť ten byl mezi roky 1941-45 rozšířen o katastry některých vsí nedaleko Mirošova. Tyto masivní betonové kvádry se zatím podařilo nalézt ve čtyřech lokalitách: Brda (2 objekty), Jordán (4 objekty), Bahna (3 objekty) a Skořice (5 objektů).

Ačkoliv existují odlišnosti, mají tyto objekty shodnou koncepci a mnoho stejných rysů, které svědčí o jednotné konstrukční škole, či o poměrně podrobných prováděcích předpisech. Je zajímavé, že brdské objekty z let 1939-45 jsou prakticky totožné s objekty budovanými německou armádou na území VVP Dědice, Milovice a bývalého vojenského prostoru SS Benešov. Obdobné stavby byly ale budovány i ve výcvikových oblastech v Polsku a pravděpodobně i jinde, avšak bohužel zatím unikají pozornosti výzkumníků.

Prozatím se podařilo identifikovat dvě hlavní skupiny takových odolných staveb, nazývaných pro odlišení od novodobějších či naopak starších objektů "pixle":

1.) Velké strojovny, sloužící pro posun terčů, jsou rozměrné stavby obdélníkového půdorysu, o dvou vnitřních prostorách. V první, menší, do které ústí vstup (v některých případech krytý drobnou předsíňkou), je základ pro dieselagregát, pohánějící skrz otvor v dělící stěně navijáky instalované v navazující místnosti. Pro odvod spalin a nasávání čistého vzduchu slouží kanály, procházející v síle bočních a zadních stěn. Od navijáků byly vedeny lanovody skrz čelní stěnu, nad kterou je umístěna rozměrná pozorovací štěrbina Ta je většinou rozdělena příčkou na dvě poloviny a kryje ji charakteristický drobný krakorec - okapnička. Uzavřít ji bylo možné pomocí ručně ovládané pancéřové klapky.

V jedné strojovně stojící dnes již za hranicí cílové plochy Jordán, se až donedávna dochovaly zrezivělé navijáky. U ostatních vnitřní vybavení zmizelo, či snad nebylo vůbec nainstalováno, o čemž svědčí prázdné kotevní otvory v základových blocích agregátů a nevyzděná vnitřní příčka oddělující prostor vlastních agregátů od místnosti s navijáky.

2.) Malé strojovny známé z Dědic (VVP Vyškov) nebyly zatím na Brdech nalezeny. Jde o čistě podzemní objekty ve kterých se nacházel dieselagregát, neopatřené pozorovací štěrbinou ani navijáky. Jediným možným kandidátem je zničená strojovna na kótě Dlouhý vrch, pokud se ovšem nejedná o stavbu z okruhu předválečných strojoven.

3.) Malé pozorovatelny sloužily především ke sledování pohyblivých cílů z relativní blízkosti a k bezpečnému vyhodnocování výsledků střelby. Oproti velkým strojovnám šlo o podstatně jednodušší stavby, takřka čtvercového půdorysu. Vstup byl řešen ocelovými dveřmi po straně čelní stěny, kterými se vstupovalo do protáhlé chodbičky s bočním vstupem do hlavní místnosti. Ta byla opatřena pozorovací štěrbinou, obdobnou jako u strojoven. Zbývající stěny jsou většinou opatřeny zemním záhozem, pokud se s obsypáním nepočítalo, lze na stropnici vylézt pomocí zabetonovaných ocelových stupňů.

Z většiny těchto objektů bylo rovněž posunováno s terči menších rozměrů o čemž svědčí dochované ruční navijáky na zdech. Svislé trubky procházející stropem snad mohly sloužit k ovládání jakéhosi mechanického signalizačního zařízení.

4.) Velké pozorovatelny s pozorovacími sektory 360° nebo jejich poloviční verze 180° nebyly na Brdech stavěny. Tuto skupinu zastupuje pouze atypická pozorovatelna na cílové ploše Jordán pod srubem CE. Její pozorovací sektory sice směřují do dvou směrů, avšak vnitřní řešení je značně atypické.

Jednotlivé typy objektů jsou někdy v terénu vzájemně situovány tak, aby pozorovatelna stála kolmo k předpokládané dráze vlečení - charakteristickou dvojicí takových objektů je strojovna a dvojice pozorovatelen na cílové ploše Brda. V ostatních případech stojí pozorovatelny vesměs na dominantních bodech cílových ploch (Houpák, Pod Jordánem, Dlouhý vrch - jih), zatímco strojovny se dají nalézt při jejich okrajích.

Stavební řešení je sice v detailech různorodé, avšak v základních principech panuje shoda. Objekty jsou čistě železobetonové, stavěné charakteristickou technologií litého betonu německých pevnostních staveb. Strop je tvořen ocelovými I nosníky a vloženými ocelovými pásy, zabraňujícími odštěpování betonu při případném zásahu a sloužící zároveň jako ztracené bednění. Armaturu stěn tvoří stejnoměrná prostorová síť, která vyžadovala použití podstatně řidší betonové směsi, než v případě výstavby Československého opevnění. Zdá se, že objekty jsou stavěny v několika (zřejmě třech) základních odolnostech lišících se tloušťkou konstrukce stěn a stropu. V Brdech se vyskytují pouze dvě vyšší (o řádové síle stěn 1,5 a 1 metr), nejnižší odolnost (tloušťka stěny přibližně 0,5 metru) zde nalezena nebyla.

Dnešní stav objektů je různý. Mnoho z nich se při postupném zmenšování cílových ploch ocitlo uprostřed vzrostlého lesa, jiné se dokonce ocitly mimo území VVP. Ostatní jsou vesměs příležitostně využívány armádou, či lesní správou jako skladiště. Smutné je, že během let 2006-2007 zmizelo veškeré odmontovatelné vybavení do šrotu.

Trojrozměrné schéma vybavení typické pixle.

Dominantní objekt na kótě Houpák na cílové ploše Jordán.

Některé objekty jsou těžce poškozené ostřelováním.

I na tomto objektu jsou stopy četných zásahů lehkými zbraněmi.

Zbytky strojního vybavení ve velkém objektu - strojní navijáky s pákami spojek.

Zbytky vnitřního vybavení - ruční navijáky (spojky, brzdy...?).