Letiště pod Hejlákem

Navigace: Hlavní stránka • Období 1939-45 • Obsah

O letišti severně od cílové plochy Jordán toho zatím mnoho známo není a v takových případech nastupují na scénu různé fámy a pověsti, včetně veselých povídaček o startovací plochy pro parní bombardéry či létající talíře Hannebu. Jednou z takových hodně zakořeněných fám je i báchorka o tom že ze zdejšího letiště měl na sklonku roku 1938 odletět do exilu druhý český prezident Edvard Beneš. Přiznám se, že nevím jak a kdy Beneš do exilu odešel a jaký dopravní prostředek použil, ale pokud cestoval letecky, pak určitě nepoužil zdejší extrémně položenou přistávací dráhu. Kromě toho je na leteckých snímcích z konce třicátých let v okolí jenom hluboký les...

Dle dostupných informací mělo být postaveno Němci na počátku čtyřicátých let - zřejmě pro kurýrní a transportní lety sloužící potřebám výcvikového prostoru. Betonová plocha o přibližných rozměrech 550x80 metrů leží v nadmořské výšce přibližně 650 m n.m. a je umístěna do sedla mezi vrch Hejlák, kótu 687,2 jižně a bezejmennou kótu 612 západně. Přistávání muselo být poměrně složité a pravděpodobně bylo prováděno ve směru od východu - proti směru převládajícího větru ale zároveň i z mírného kopce. Případné přistání čehokoliv většího musela být pro piloty veselá taškařice srovnatelná s dosadnutím na palubu letadlové lodi. Zajímavé je, že plochu budovala česká civilní firma.

Na konci války byly na ploše údajně rozestavěny betonové jehlany, které měly za účel zabránit případnému přistání invazních nebo výsadkových jednotek. Ještě dnes zde má být vidět na některých místech rozrušený beton, po jejich odstranění. V poválečných letech bylo (prý) používáno jen krátce či příležitostně a dnes funguje jen jako seřadiště techniky, či občasná přistávací plocha pro vrtulníky. Operovaly odtud například i americké bitevníky AH-64 Apache v rámci cvičení jenotek NATO.

Nejlepší přístup k ploše je po asfaltové silničce k cílové ploše Jordán, která ji kříží přibližně uprostřed. Na dolním (západním) konci a zčásti i po obvodě jsou dobře viditelné pozůstatky dřevozemních úkrytů z neurčité doby, z nichž většina je zatopených dešťovou vodou.

Na středních Brdech mělo být na sklonku druhé světové války vybudováno ještě jedno letiště s výrazně lepšími parametry. Projekt byl dotažen až do fáze odlesnění příslušné plochy a možná drobných terénních prací. Po osvobození se v pracích nepokračovalo a plocha tak časem opět zarostla lesem. Přesná poloha plánované vzletové a přistávací dráhy je mi zatím neznáma...

Horní - neboli východní, hrana betonové přistávací plochy.

Současný satelitní snímek přistávací plochy.