Když se ve druhé polovině roku 1944 do Příbrami přesunuli pracovníci Ústavu pro tryskový pohon z Grossendorfu, evakuovaného před Rudou armádou, vyvstala nutnost zbudovat zkušební polygon pro vyvíjený i seriově vyráběný vojenský materiál. Jde-li o munici a rakety, mají důležitou roli zkoušky funkční, zvláště pak zkoušky střelbou. Původně k tomuto účelu sloužila střelnice v Milovicích, některé zkoušky se konaly i ve vojenském prostoru u Vyškova, ale mimořádně nepříznivá situace byla se zkoušením raket. Šlo o nový druh bojové techniky, zkušeben bylo málo, s jejich výstavbou nebyly zkušenosti a používané přístrojové vybavení primitivní.
Výstavbu raketové zkušebny připravoval i výzkumný ústav Waffen-Union Skoda Brünn v Příbrami. Vhodný pozemek byl pronajat u obce Horní Láz asi 9 km jihozápadně od Příbrami. Výstavba byla zahájena pozdě - až na podzim 1944. Měla zde být vybudována zkušebna pro statické zkoušky raketových motorů, palebné postavení pro střelbu na cílové plochy v Brdech, ubytovna se strážnicí a sklady. Pro zkoušky tahu raketových měla sloužit železniční trať ve stoupavém oblouku. Asi 70 m dlouhá lanová dráha, po níž se k terči pohyboval vozík s raketou, byla určena ke zkouškám průbojnosti.
Na prvním místě bylo zřízení přívodu elektrického proudu s trafostanicí. Do provozu zkušebna uvedena nebyla a podle poválečného odhadu byla realizována asi z jedné třetiny. Do dnešních dob se dochovala údajně pouze v podobě terénních nerovností.
Zajímavý je však i projekt druhé raketové střelnice v Brdech. Na počátku roku 1945 začala totiž být kritická situace s vybavenými střelnicemi pro balistické střelby a přejímky zbraní a munice, neboť vojenské prostory v Čechách sloužily přednostně k výcviku posledních záloh Wehrmachtu a dálková střelnice v Hlbokém (u Malacek, na území tehdejšího Slovenského štátu) se stala pro kolaps dopravy od konce roku 1944 prakticky nedostupnou. V únoru 1945 proto bylo Škodovým závodům nařízeno zřídit v co nejkratší době ve středních Čechách novou dálkovou střelnici pro přejímací zkoušky zbraní a munice. Prostor pro polygon nalezen v Brdech - tentokrát v zatím armádou nezabraných Hřebenech. Pro stavbu se uvažovalo zabrat minimálně 80 čtvrečních kilometrů půdy (převážně lesů). Výstřelná směřovala od Všenor rovnoběžně s brdským hřebenem až po Hluboš poblíž tratě Zdice-Příbram. Střeleckou linku měl lemovat po celé délce minimálně 5 m široký průsek. Maximální dálka střelby 23,5 km, nejméně 600 výstřelů měsíčně, počáteční náklady 3,5 mil. K.
Výstavbu střelnice s krycím názvem „Waldbär“ se stupněm nejvyšší důležitosti dostala za úkol Todtova organizace. Akci potvrdil v dubnu 1945 K. H. Frank, ale válka naštěsí skončila dřívě, než bylo přistoupeno k výstavbě.
© 1999-2008 www.brdy.net