Zkušební pěchotní srub CE Jordán
Po nepříliš povzbudivých výsledcích ostřelování betonových desek v průběhu druhé poloviny roku 1935 bylo rozhodnuto o výstavbě skutečného pěchotního srubu, který by sloužil veškerým zkouškám a to jak pokusným ostřelováním, tak přímo zkouškám vyvíjeného pevnostního materiálu.
Staveniště tohoto objektu bylo vytýčeno na cílové ploše Jordán a stavba byla zadána Pražské firmě Litická akciová společnost v Praze II., Žitná č. 47, za úhradu 884 000,- Kč. Betonáž proběhla ve dnech 19. až 27. května následujícího roku. Je zajímavé, že v té době už takřka půl roku probíhala výstavba těžkého opevnění na Ostravsku.
Brdský objekt byl postaven jako jednostranný, jednokřídlý, pěchotní srub v "římské" odolnosti II. V oficiálních dokumentech byl nazýván "zkušební pěchotní srub CE", ale dnes je většinou používáno označení podle cílové plochy na které stojí a širší veřejnosti je znám jako "Jordán". Stavební řešení tohoto srubu je poněkud netypické a odlišuje se od běžných bojových objektů vyrůstající v té době na severní hranici našeho státu - například nemá vlastní zdroj vody a podobně.
Zkoušky započaly v průběhu jara 1937 a týkaly se zejména vnitřního vybavení a zbraní. Zejména byl zkoušen 4,7 cm protitankový kanón spřažený s těžkým kulometem (krycí kód L1). Je zajímavé, že z něj bylo stříleno na cílovou plochu Brda.
Na počátku léta pak bylo přistoupeno k provedení zkoušky odolnosti, která se měla skládat z postřelování objektu zbraněmi různé ráže - počínaje kulometem, přes protitankový kanón, polní děla až po nejtěžší ráží naší předválečné armády, kterou byl 30,5 cm moždíř Škoda. Ke zkouškám byl rovněž zapůjčen jeden exemplář lehkého tanku LT 35.
Začínalo se od nižších ráží pro případ, kdyby byly výsledky postřelování stejně neuspokojivé jako o rok dříve v případě zkušebních desek. Vyvrcholením byla střelba nejtěžších ráží pod velkým úhlem na strop objektu. Moždiřem ráže 21 cm kupodivu nebylo docíleno žádného zásahu. Poté přišla na řadu "třistapětka" od 305 těžkého dělostřeleckého pluku. Zbraň byla umístěna ve vzdálenosti více jak 8 km (zřejmě v blízkosti jineckých kasáren) a hned dvě rány ze série objekt zasáhly. Stropní deska o síle 1,9 metru však minovým granátům odolala a nedošlo k průrazu a tím vyřazení případné posádky. Nutno dodat, že v polovině třicátých let Německá armáda neměla srovnatelnou zbraň stejného účinku.
Krátce poté byl objekt opraven a až do září 1938 byl využíván pro kurs zvláštního určení, neboli k výcviku speciálních pevnostních jednotek.
V letech válečných a krátce po osvobození utrpěl Jordán další šrámy. Dochoval se zápis ze střeleb, při kterých byl v roce 1947 provedena "střelba na železobetonový kryt děly ráží 105 a 150 mm" a krátce poté i 210 mm kanónem Škoda. Není zcela jasné, zda šlo o Jordán, či o nedaleké zkušební lehké objekty z roku 1936 v okolí, jistá je ale skutečnost že na konci čtyřicátých let byl tento objekt částečně v troskách - na několika místech byla proražena čelní stěna a provalena část stropu.
V rámci stavebních prací na objektech opevnění došlo v roce 1948 i na opravu Jordánu, kterou provedla ve dnech 15. března až 30. dubna "Stavební četa ŘOP velitelství oblasti 2" v síle okolo čtyřiceti mužů, která po tomto datu prováděla dokončovací a opravné práce na předválečných objektech lehkého opevnění v okolí Stříbra.
K dalším významným stavebním úpravám zde došlo až na konci šedesátých let, kdy bylo rozhodnuto přezbrojit užívané objekty těžkého opavnění na jižní Moravě a Bratislavě - Petržalce novou protitankovou zbraní. Konstrukce vycházela z kanónu tanku T-34/85 a vývoj probíhal s přestávkami již od roku 1952. V roce 1958 bylo s konečnou platností rozhodnuto o jejím zařazení do výzbroje a jako první byla instalována do zkušebního srubu Jordán, kde došlo k vybourání stávající střílny zbraně L1 a nahrazení novým svařovaným rámem. Ke zkušebním střelbám došlo ve dnech 24. listopadu až 10. prosince téhož roku s vyhovujícím výsledkem a během roku 1960 došlo k instalaci 18 těchto kanónů.
Již před rokem 1989 se stal Jordán vyhledávaným cílem a několik let zde pod patronací Svazarmu dokonce působila parta nadšenců - pozdější Klub vojenské historie Volduchy, kteří objekt vyčistili a v interiéru vytvořili jakési malé muzeum. Vyvrcholením byly známé akce Bahna, při několika z nich byly právě v jeho okolí pořádány praktické ukázky - ať již šlo o rekonstrukci případné obrany v roce 1938, nebo o Ostravskou operaci 1945. Poté následoval ústup ze slávy, který podpořilo i vykradení prakticky všeho co bylo možno odmontovat a odvést. Za své vzalo bohužel i zcela unikátní strojní zařízení...
Jen jako zajímavost lze uvést, že svojí roli si zahrál Jordán i ve filmu - konkrétně ve Svěrákově Obecné škole.
Dnes je tato památka opuštěna a nepřístupná. Od konce léta 2002 byl vstup překryt třemi zaklíněnými železobetonovými panely, o dva roky později však již panely ležely o kus dál a interiér srubu byl opět přístupný...
© 1999-2008 www.brdy.net