Po osvobození se nakrátko hranice vojenského prostoru vrátila do původního rozsahu. Krátce nato do něj sice byly včleněny rozsáhlé polesí na severním a východním okraji konfiskované německým majitelům spolupracujících s okupanty, ale život se mohl vrátit do vysídlených obcí Kolvín, Padrť, Skořice, Štítov, Vísky a dalších.
Nedlouho po komunistickém převratu v roce 1948 však došlo k opětovnému rozšíření plochy vojenského újezdu. Nešlo sice o tak dramatický zábor jako za okupace, ale přesto se na počátku padesátých let museli vystěhovat obyvatelé Hrachoviště na Hořovicku a znovu byly vysídleny obce Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín na Mirošovsku. Opuštěná stavení byla tentokrát buldozery srovnána se zemí a na jejich ploše vyrostly nové tankové střelnice a cílové plochy. Zároveň došlo k podstatnému zpřísnění režimu, kdy za nepovolený vstup hrozilo mnohdy i obvinění ze špionáže a dlouholeté vězení. Brdy se tak na dlouhé roky staly zakázanou zemí, kam - kromě armády, mohlo jen pár vyvolených.
Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se na zdejší střelnici opakovaly pokusy s různým pevnostním materiálem. V první řadě byl opraven zkušební srub CE, který vykazoval značná poškození (zejména byla na několika místech prostřelena boční stěna a provalena část stropu). Opravy provedla Stavební četa ŘOP velitelství oblasti 2" v síle zhruba čtyřiceti osob v době od 15. března do 30. dubna 1948. Do konce padesátých let zde došlo i ke zkouškám nových objektů - zejména stálých objektů polní obrany.
Po roce 1968 se i v Brdech objevila sovětská armáda a část okupačních vojsk ve zdejších lesích ve velmi primitivních podmínkách přečkala zimu 1968-69. Zbytky zemljanek jsou dodnes k nalezení zejména v okolí Malého Toku nad Nepomukem a Zálany.
V té době již bylo v jihozápadním cípu vojenského prostoru, v těsné blízkosti silnice Spálené Poříčí - Rožmitál, takřka dokončeno další zařízení, které mělo sloužit Sovětské armádě - přísně utajovaný sklad jaderných hlavic. Jedná se o jedno ze tří míst na území bývalého Československa které bylo k tomuto určení připraveno, ale dle dozimetrických měření z devadesátých let zde skutečné jaderné zbraně naštěstí nikdy umístěny nebyly. Raketové brigády naší armády, které technicky vzato tyto hlavice mohly použít byly mimo jiné dislokovány v nedalekých Rokycanech a později Jincích.
Na rozdíl od ostatních vojenských výcvikových prostorů se zde sovětská armáda trvale nevyskytovala a ani aktivity naší armády zde nepřesáhly únosnou mez, takže celé střední Brdy víceméně sloužily jako lovecký revír pro generály a zaměstnance Ministerstva národní obrany. Lovecký zámeček Tři trubky a takzvaná Dzůrova chata u hráze Horního Padrťského rybníka by mohli vyprávět...
© 1999-2008 www.brdy.net