Krátce po záboru Československa v březnu 1939 obsadila německá armáda veškerá vojenská zařízení, posádky a samozřejmě i výcvikové prostory a využila je pro svojí vlastní potřebu. Stejně tak i výcvikový tábor Jince s přilehlou střelnicí byl využit jako cvičiště nesoucí oficiální název "Truppenübungsplatz Kammwald". Zdá se že ještě během let 1939 a 40 zde byly dokončovány i zkoušky pevnostního materiálu, zkušební ostřelování lehkých objektů, srubu CE a snad i terčů na ploše Brda. Jako pěchotní cvičiště však zdejší oblast vhodná nebyla, neboť se jednalo o převážně souvisle zalesněný horský masiv.
K přelomu došlo po roce 1941. V té době byl prostor výrazně rozšířen západním směrem na úkor vsí Skořice, Mýť, Příkosice, Štítov, Vísky, Trokavce a Hořice, obyvatelstvo (až na nečetné vyjímky několika rodin lesních zaměstnanců) vysídleno a započato s intenzivnějším budováním výcvikových zařízení. K tomu mělo být užito polských válečných zajatců, kteří měli být umístěni v táboře Kolvín při stejnojmenné - dnes již zaniklé vsi na západním okraji hor.
Sněhová kalamita, vichřice a následné obrovské polomy tuhé zimy 1941-42 však tento plán zpomalily. Na zpracování popadaného dřeva tak bylo do kolvínského lágru postupně nakomandováno několik tisíc pracovníků z celých Čech, kteří tu pomocí narychlo zbudovaných lesních železnic sváželi dřevo k nově zbudovaným pilám v Mirošově až téměř do konce roku 1943.
Na rozdíl od ostatních cvičišť, které užívala německá armáda na našem území (Milovice, Vyškov-Dědice a snad i Ralsko či Libavá) zde proto došlo jen k velmi omezené výstavbě charakteristických železobetonových objektů nazývaných dnes "pixle", které sloužily jako úkryty pro zařízení střelnic (strojovny, navijáky pro posun terčů, pozorovatelny a podobně). Na rozdíl od zmíněných prostorů kde bylo těchto objektů postaveno mnoho desítek, je jich zatím v Brdech (včetně západní části nacházející se dnes již mimo hranici VVP) nalezeno pouze patnáct.
Kromě výcvikových zařízení byla v Brdech umístěna i radiolokační stanice (někdy se hovoří o jednotce monitorující radiový provoz) na vrchu Praha nad Padrtí. Pozůstatky základů pod radilokátor "Mammut" a zbytky kasáren a dalších zařízení lze dodnes spatřit v širším okolí moderního meteorologického radaru situovaného nedaleko odtud.
Se Středními Brdy je úzce spojeno jméno německého polního maršála Waltera von Brauchitsch (1881-1948). Jednalo se o jednoho z nejdůležitějších německých velitelů první poloviny druhé světové války. V první polovině války zastával vysoké postavení v generálním štábu. Po infarktu a poté co se neshodl s Hitlerem na koncepci dalšího pokračování války na východní frontě, byl na počátku roku 1942 uvolněn z funkce a svojí vojenskou kariéru ukončil v Brdech, kde byl víceméně internován na loveckém zámečkuTři Trubky nedaleko Strašic. Krátce po válce byl zatčen a zemřel v britské armádní nemocnici v Hamburku roku 1948.
© 1999-2008 www.brdy.net